Uspořádání plánků

Plánky jsou kresleny tak, aby značkami vyjadřovaly co nejvíce údajů a aby slovní doprovod pokud možno odpadl.

Slovním označením v pláncích jsme se vyhnuli vůbec. Má to výhodu mezinárodní srozumitelnosti plánku a při kreslení za války mělo to pro nás další výhodu, že jsme se vyhnuli povinné tehdy dvojjazyčnosti.

Stručný slovní doprovod na posledních stránkách (v CD verzi připojen zvlášť k příslušnému přijímači) se omezuje na neobvyklá zapojení a na speciální zařízení, která nejsou z výkresu samého dost jasná. Tento způsob umožňuje technikovi nejrychlejší orientaci, ovšem za předpokladu, že výkresy jsou jednotně kresleny.

Jednotné překreslení bylo nutné, protože každá firma kreslí schemata jinak a často užívala v jednotlivých letech různých způsobů. V knize se užilo jednotně značek podle normy ČSN-DIN 40700, která byla za války v platnosti. (Výklad značek viz dále.) Nešlo ovšem jen o použití značek, ale i o jednotné celkové uspořádání, při kterém jsou na obdobném místě vždy prvky, které si funkčně odpovídají.

V horní části jsou hlavní pracovní elektronky a obvody (vlastní schema), dole vlevo eliminační část. Kladné vedení v eliminační části končí zpravidla šipkou s označením + a nebývá protahováno nahoru k vlastnímu schematu. Stejně nejsou zakreslována žhavicí vedení, nýbrž jsou jako obvykle zakončena u elektronek i v eliminační části šipkami. Pomocné elektronky (oscilační, indikační, pro samočinné dolaďování a pod.) bývají zpravidla ve spodní části mimo sled hlavních pracovních elektronek.

Potenciální uspořádání: Vodič s nejvyšším kladným napětím je zcela nahoře, od něho směřují dolů srážecí odpory k elektrodám lamp. Čára nulového potenciálu (vodič spojený s chassis) je dole pod elektronkami a ještě níže jsou vodiče se záporným potenciálem: vodiče s regulačním napětím a s mřížkovým záporným předpětím.

Vodiče spojené s kostrou přístroje: Aby se čáry nepřehledně nekřižovaly, protahují se dolů k čáře chassis (čáře nulového potenciálu) jenom spoje od hlavních obvodů. Naproti tomu připojení blokovacích (vyhlazovacích) kondensátorů a pod. k chassis se označuje přímo u nich značkou (uzemnění). Tento kombinovaný způsob považuji za nejpřehlednější.

Schemata Mikrofona, Rel a Telefunken jsou kreslena poněkud odlišným způsoběm, při kterém chybí souvislá čára nulového potenciálu a připojení každého prvku je znázorněno samostatnou značkou.

V pravém dolním rohu jsou vždy udány značka a typ přístroje, období, v němž byl přístroj uveden na trh a mezifrekvence u superheterodynů.

Elektronkové osazení je udáno popisem u značek elektronek.

Druh proudu, síťové napětí a příkon jsou udány v eliminační části. U bateriových přijímačů jsou baterie a akumulátor kresleny zpravidla na pravé straně a u nich jsou zároveň údaje o proudových zdrojích.

V některých schematech jsou udány proudy v hlavních spojích (v mA) a napětí v hlavních obvodech (ve V, obyčejně vůči chassis). Odpor přístroje, kterým se měřilo, je pak na výkrese rovněž udán.

Pod vlastním výkresem bývají údaje o přepinačích. Pro hlavní přepinače (na př. vlnových rozsahů, nebo selekčnosti a barvy zvuku) bývá na výkrese tabulka, z níž je zřejmo, kolik má přepinač poloh a jaký význam mají tyto polohy (vlnové rozsahy a pod.); dále v ní bývá udáno, jak se jednotlivé kontakty přepojují, takže schema s tabulkou dává úplnou theoretickou představu o přepínání.

Pro orientaci opraváře bývají na výkrese ještě náčrtky skutečného uspořádání přepinače. Buď uspořádání hřídele a per při přepinači vačkovém, nebo uspořádání jednotlivých kotoučů a kontaktů při přepinačích segmentových. Vzájemnou souvislost kontaktů v theoretickém schematu a v praktickém náčrtu udávají shodné číslice a písmena.

Po důkladné úvaze, jak jednotně kresliti nejrůznější druhy přepinačů, byl zvolen tento způsob, při němž je theoretické schema přepínání nezávislé na praktickém náčrtu přepinače. Má tu výhodu, že umožňuje opravářovi dobrou orientaci a při tom zachovává přehlednost schemat. Někdy jsou přepinače tak složité (viz na př. přepinače přístroje Iron Penta), že tento způsob kreslení je jedinou schůdnou cestou.

K jednoznačnému určení součástek jsou ve schematech Telegrafia číslovány odpory a kondensátory, u schemat Telefunken spoje mezi součástkami.