Gramorádia Tesla

Před druhou světovou válkou a krátce po ní nebyla kombinace gramofonu a rádia v jedné skříni běžná. Přijímače samy o sobě byly drahé a tak pokud posluchač chtěl přehrávat desky přes přijímač, zakoupil později samostatně elektrický gramofon, který se jednoduše připojil do zdířek pro gramofonovou přenosku. Běžné byly gramofony ve skříňce s odklopným víkem, tzv. chlebníku, po jehož otevření se gramofon vysunul částečně ven. Na skříňku se pak postavil přijímač.

Po válce, kdy rádio přestalo být luxusním zbožím, výrobci začali postupně nabízet stolní, později i skříňové kombinace gramofonu a rozhlasového přijímače. Gramofon se umístil pod odklopné víko přijímače, skříňka se poněkud protáhla dozadu a gramorádio bylo hotové. Skříňová, nebo také stojanová gramorádia nabízela navíc prostor pro uskladnění gramofonových desek. Velké skříně zaručovaly i dokonalejší zvuk, než malý přijímač s odděleným gramofonem.

První gramorádia od Tesly, Dominant I a II, měla ještě jednorychlostní (78 ot./min) gramofon s výměnnými jehlami, později s trvanlivou safírovou jehlou. Další gramorádia obsahovala už vícerychlostní gramofony pro hraní desek standardních i dlouhohrajících. Všechny kombinace přijímačů s gramofonem vycházely z běžných radiopřijímačů. Výjimkou jsou stolní gramorádia Tábor I a Tábor II, která nemají ekvivalent bez gramofonu. Tyto přístroje byly konstruovány jako dokonalé reprodukční zařízení, čemuž odpovídá samostatný výkonový zesilovač a dva reproduktory. Chassis Tábor II bylo použito i v hudební skříni 1101A "Jubilant", zde navíc doplněno o upravený magnetofon MGK10.

Hudební skříně Tesla

Většina radiopřijímačů Tesla měla svou modifikaci v podobě stolního gramorádia. Protože přípojka pro gramofonovou přenosku tvořila standardní výbavu rádia, výrobce prostě namontoval stávající chassis do hlubší skříně, gramofon byl skryt pod odklápěcím víkem. U skříňových gramorádií přibyl odkládací prostor pro gramofonové desky, případně skříň obsahovala více reproduktorů, než původní rádio či gramorádio. Konstrukční výjimkou je skříňové gramorádio 1106A "Maestro II", které nemá žádný odkládací prostor, za to gramofon je zakryt dvířky, které se ovládají motoricky tlačítkem, rozhlasová část je vyklápěcí, uzavřená skříň tedy tvoří jakýsi kompaktní celek bez viditelného náznaku gramorádia, vyčnívá pouze průhledná rukojeť, kterou se otevírá přijímač, s nápisem Tesla, podsvětleným za provozu žárovkami.

Hudební skříň lze definovat jako kombinaci buď více přístrojů než dva, nebo gramorádio se zvláštní výbavou. Například hudební skříň 1107A "Copélia" je skříňové gramorádio vybavené přijímačem 627A "Variace", navíc má gramofon se samočinným nasazováním přenosky na desku a reproduktorovou sestavu s 5 reproduktory. Hudební skříň LE59 má radiopřijímač 625A "Hymnus", samostatný výkonový zesilovač VZ010, splňující požadavky německé normy DIN na Hi-Fi zařízení, měnič MD020 na 10 desek a magnetofon MF52 s obousměrným chodem a rychlostí 9 a 19, tyto magnetofony byly však natolik poruchové, že část série LE59 je bez magnetofonu (LE59A). Skřín 4307A "Semiramis" z Tesly Přelouč má televizor 4208A "Narcis", magnetofon Sonet Duo a přijímač 805A "Filharmonie". Skříně Hollar, Brandl a Brožík obsahují televizor 4208U "Narcis", přijímač 625A "Hymnus", podle typu pak gramoměnič MD020 nebo magnetofon Supraphon MF52, nebo obojí.

Hudební skříň tvořila důstojnou část bytového zařízení, hmotnosti přístrojů obvykle přesahovaly 100kg. Éra skříni skončila s nástupem sektorového nábytku, kdy vznikl požadavek začlenit reprodukční techniku do nábytku, nejlépe rozdělením na jednotlivé komponenty, které se umísťovaly do volných prostor v sektorových stěnách. Na nově vzniklý trend Tesla zareagovala kombinací 4325A "Ametyst sektor", která se montovala do typizované skříňky sektoru U100 výrobce Interier n.p. Třešť. Kombinace sestávala z modifikovaného televizoru 4016U "Ametyst" a radiopřijímače 805A "Filharmonie", obojí bylo možno demontovat směrem dopředu, aniž by bylo nutno rozebírat nábytkovou sestavu. To byl však definitivní konec hudebních skříní a nadále se vyráběla jen skříňová gramorádia vylehčených konstrukcí, většinou na nožičkách.