To už se ale o své hlásily tranzistory. Tranzistor jako součástka byl objeven roku 1948. Československo zahájilo výzkum na tomto poli v 50. letech a kolem roku 1955 se objevily první čs. germaniové tranzistory 1NU70, 2NU70 a 3NU70, s nimiž byl v témže roce ve Výzkumném ústavu A. S. Popova vyvinut první přijímač. Od roku 1958 se začala vyrábět ucelenější řada tranzistorů, jednalo se o vf tranzistory 152NU70, 155NU70 a nf tranzistory 101NU70, 102NU70 a odvozené typy. V témže roce Tesla Přelouč zahájila výrobu přijímače Tesla T58. V přijímači byly poprvé použity plošné spoje, skříňka byla zhotovena z papíru potaženého koženkou v různých barvách a vyztužena dřevěnými špalíčky. Ve víku byla vestavěna žárovička pro kontrolu napájecích baterií a vlepen návod na zkoušení baterií. V rámci RVHP byla Tesla první, takže se přijímač i vyvážel. Šedesátá léta byla ve znamení miniaturizace, nových barevných lisovacích hmot, kosmických letů atd. Na trhu se objevily tranzistorové přijímače různých velikostí, tvarů a barev. Elektronky na tomto poli byly zcela odsunuty do pozadí. Postupem času se barevnost vytrácela a v sedmdesátých a osmdesátých letech se přenosné přijímače vyráběly převážně v šedé nebo černé barvě. Vyroba kapesních přijímačů byla zcela zastavena a trh se zásoboval dovozem ze SSSR (Orbita, Selga, Signal, apod.). Větší přenosné přijímače se vyráběly až do zániku n.p. Tesla. V ČSSR se vyráběly i reklamní přijímače, např. Prior, odvozený z typové řady Monika, dále Diamant, vyrobený pro obchodní dům téhož jména na Václavském náměstí v Praze a Puk, vyrobený k mistroství světa v hokeji v roce 1978.